Potápěčský klub ARGO byl založen v Ostravě, začátkem 80-tých let Pavlem Karáskem, který byl rovněž jeho prvním předsedou. Přesný termín se nezachoval a Pavel již není mezi námi. V roce 1982 došlo ke sloučení klubu ARGO s klubem ZÉVA, který v té době pracoval pod hlavičkou ZO Svazarmu při požárním útvaru Ostrava. Oba kluby se spojily pod společným názvem ARGO a tím zanikl název ZÉVA. Předsedou takto vzniklého klubu se stal Miroslav Lošák, předseda bývalého klubu ZÉVA. Pavel Karásek se stal vedoucím vedlejšího hospodářství, které zásobovalo klub penězi.
Postupně jsme se stávali bohatým klubem, který neměl, díky vedlejší hospodářské činnosti, nouzi o peníze. Měli jsme nákladní vozidlo Praga S5T, dále skříňové vozidlo Praga S5T. To bylo upravené jako obývák, pro výjezdy potápěčů a vodáků na volnou vodu. Měli jsme pro vodáky i vlek na lodě, ať už pramice, nebo lehké lodě. Dále byly v majetku klubu dva autobusy Škoda RTO. Z toho jeden byl v provedení LUX-zájezdový.
To vše platilo do začátků 90-tých let. Došlo k zrušení Svazarmu a dělení odbornosti. Vznikl Svaz potápěčů Moravy a Slezska a Svaz vodáků Moravy. Tím se z klubu oddělili mladí vodáci do svého vlastního Svazu. Naše členská základna se snížila ze cca 130 členů, pouze na 37 členů. Do poloviny devadesátých let u klubu ještě probíhala činnost beze změn. Dalšími změnami ve společnosti však došlo i ke změnám v klubové činnosti. Již se nedostávalo času na zájmovou činnost. Každý se musel začít starat o svůj chleba vezdejší. Tím došlo i k utlumení činnosti v klubu. Skončilo vedlejší hospodářství a tím i přísun peněz. Jedinou útěchou nám bylo, že jsme od státu dostali do majetku budovu, kterou jsme měli v trvalém užívání a to v roce 2004. Pro její údržbu jsme potřebovali peníze a proto jsme část budovy, kterou jsme nepotřebovali, pronajali. Tím jsme zajistili financování budoucích oprav a údržby. Náplň činnosti klubu se změnila. Museli jsme se přizpůsobit nastalé situaci. Vlastní činnost klubu probíhá, kromě plnění potápěčských láhví, mimo naši budovu.
